iDNES: Lord Voldemort z Liberce. Kdo je podnikatel Jiří Vařil

19 kvě 2021

Policie nedávno ukončila vyšetřování dva roky starého incidentu, při němž Jiří Vařil vystřelil z brokovnice na auto, ve kterém seděla rodina s dětmi, a žádá ho obžalovat. MF DNES přináší profil kontroverzního podnikatele.

Píše se leden 2019. U luxusní vily v libereckém Harcově zastavuje osobní auto. Řidič mířící s rodinou do Jizerských hor se ztratil a nemůže se zorientovat. V tu chvíli vybíhá z brány u domu muž a z brokovnice vypálí na předek vozu. Střela prorazí kapotu, chladič a narazí do skla v místě řidiče.

Nikdo není zraněn, přesto policisté muže obviní z vydírání se zbraní v ruce, výtržnictví a poškození cizí věci, kde je za první zmíněný skutek trestní sazba osm let vězení. Případ má nyní na stole stání zástupce a rozhoduje, zda vypracuje obžalobu. Střelcem je jednačtyřicetiletý Jiří Vařil, kontroverzní liberecký podnikatel, který stojí za zrodem dopravního impéria BusLine.

Kdo je tento muž, jemuž se mezi zasvěcenými přezdívá Lord Voldemort a co ho dovedlo až k takto zkratkovitému jednání?

Devadesátá léta v Jižní Americe

Vraťme se zpět do devadesátých let, v nichž Jiří Vařil vyrůstal a zažil první podnikatelské úspěchy. Využil možnosti volně cestovat a nejvíce ho uhranula Jižní Amerika, země neomezených možností. A snad také korupce, kterou je tato část světa proslavená. Možná zde se s ní Vařil poprvé setkal.

Nezahálel a zatímco Československo se opíjelo nově nabytou svobodou, on se učil plynně mluvit španělsky, portugalsky, anglicky, rusky, a francouzsky. Dokonce později vystudoval Univerzitu Simona Bolívara ve Venezuele.

Zařídil si paraguayské a argentinské občanství. Své pracovní aktivity ale pojil vždy s domovinou. Tak se už v 17 letech stal jako ještě brigádník poradcem republikánského poslance Rudolfa Šmucra.

„Už od 18 let pracuju,“ chlubil se vždy Vařil. Svět politiky byl dalším milníkem, který ho formoval. Uvědomil si, že svět velkého byznysu a politiky je propojený a na sobě závislý.

Už v jeho 24 letech tak Vařilovo jméno figuruje v představenstvu firmy ČSAD Semily. Tehdy malá okresní firmička se pod Vařilovým vedením stala dopravním hegemonem, jehož logo s jelenem ve znaku dnes vídáme po celé republice pod názvem BusLine.

Svoji moc Vařil v semilské firmě posílil po incidentu, kdy do sídla společnosti vtrhlo ozbrojené zakuklené komando poté, co v ní mělo dojít k výměně ředitele bez souhlasu představenstva. Vařil tehdy z firmy vyštípal svého partnera Zdeňka Zemka, dnes známého a v jiné kauze policií obviněného miliardáře.

Původ kapitálu? Nejasný

Z čeho pramenil Vařilův vstupní kapitál, je nejasné. „Ještě než se proslavil v dopravě, tak hodně vstupoval do firem jako solidní investor. A pak skutečné vlastníky vyštípal, například fiktivními pohledávkami, a připravil je o vše pomocí takzvaných doložek. Dva podnikatele z Českolipska takhle připravil o půl miliardy,“ komentuje zdroj MF DNES z prostředí autobusové dopravy. Vařil sám o původu svého jmění mlží. „Prostředky na rozvoj BusLine byly vždy peníze investiční skupiny, nikoliv moje,“ uvedl.

V orgánech BusLine Vařil působí oficiálně do roku 2012, později již jen jako „poradce“. Tomu mnozí zasvěcení příliš nevěří a přiklánějí se k variantě, že Vařil se z firmy stáhl jen na oko a ovládal ji z pozadí.

Úspěch firmy nicméně vždy stál na úspěšných zakázkách, které s ní obce i kraje podepisovaly. Doprava je totiž specifický druh podnikání. Je zde totiž přítomný termín „přiměřený zisk“, tedy jakési peníze navíc, které může dopravce dostávat od objednavatele. V Evropě se příliš neuplatňuje, jde totiž o snadno zneužitelnou klauzuli. V roce 2015 tak „navíc“ dostal BusLine 30 milionů korun, neboť liberecký dopravní podnik mu outsourcoval část dopravního výkonu do Jablonec nad Nisou.

Majetek v daňových rájích

Majetkově v té době BusLine sídlil v daňových rájích na karibských ostrovech Svatý Vincenc a Grenadiny a využíval anonymní akcie na doručitele. Peníze, jaké získával, tak byly v podstatě nevysledovatelné. Nejasná též byla majetková struktura, kdy v pozadí firmy stály různé investiční skupiny včetně těch z Ruska.

„Všechny tyhle firmy vyrábí Vařil doma na počítači,“ nechal se tehdy slyšet Vařilův někdejší spolupracovník, později konkurent Zdeněk Zemek.

Veřejné peníze ale neleží jen tak na ulici. Jejich vyplácení schvalují politici. Snad proto si Jiří Vařil uvědomil, že pokud chce, aby k němu byli objednatelé v dopravě štědří, musí si jejich náklonnost pojistit. Vařil se podle dostupných indicií napojil na klíčové lidi v politice i managementu a složitým systémem si je zavazoval, ovládal je a používal jako šachové figurky.

A nebál se přitom je i uplácet. Jak vyplývá z policejních odposlechů, zaplatil kupříkladu někdejšímu krajskému radnímu pro dopravu Vladimíru Mastníkovi (Starostové pro LK) 150 tisíc korun za tisk a rozeslání předvolebních letáků v krajských volbách 2016. Mastník si vedl sólo kampaň. Úspěšnou. Po medializaci kauzy se mandátu vzdal, dnes patří k mnoha obviněným a odmítá komunikovat s veřejností.

Propletená síť kontaktů

Vařil vytvořil během let složitě propletenou politicko-podnikatelskou síť. Aby měl „známé na těch správných místech“, nepotřeboval k tomu vynakládat ani moc peněz. Stačilo třeba pozvat půlku politické reprezentace Libereckého kraje v kraji na letecký zájezd do zahraničí na fotbal. K tomu opět využíval fotbalového bosse Miroslava Peltu.

Pelta zajišťoval chod celé akce, Vařil vybíral jména, která poletí do čtyřhvězdičkového hotelu Imperial v centru dánské Kodaně s výhledem na moře, kde nejlevnější dvojlůžkový pokoj vyjde kolem 5,5 tisíce korun za noc.

Dvoudenního leteckého zájezdu do Nizozemska se zúčastnil i tehdejší náměstek libereckého hejtmana Marek Pieter.

Kromě zmíněného Mastníka se na výlet s Peltou a Vařilem podívali do zahraničí i Marek Pieter (Starostové pro LK), tehdy ekonomický náměstek hejtmana, který prosazoval, aby v kraji dál jezdil BusLine. Později pod tíhou důkazů rezignoval. Účastníky zájezdu byli i Luboš Wejnar, ředitel DPMLJ, který podle trestního spisu na Vařilův pokyn pomáhal s tunelováním dopravního podniku. I on je dnes policií stíhán v rozsáhlé korupční kauze.

Zájezd s „CK Pelta“ absolvovali i další politici, jako dnes v jiné kauze obviněný ústecký krajský boss ČSSD Arno Fišera nebo liberecký zastupitel Jaroslav Šrajer (ANO), manažer v ČD Cargo a v té době též člen dozorčí rady dopravního podniku. Po skandálu z orgánů firmy rezignoval. Peltu jistě motivovalo zvát politiky nejen přátelství k Vařilovi, ale zejména fakt, že dotyční hosté rozhodovali o dotacích do sportu.

Pelta jako klíčový člověk

Právě fotbalový boss Miroslav Pelta je klíčový člověk stojící po boku Jiřího Vařila. BusLine patřil mezi sponzory Peltova jabloneckého klubu, oplátkou za to umožnili Peltovi usednout v dozorčí radě Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou, který byl v té době podle zjištění kriminalistů ovládán právě Vařilem. Vařil pak skrze poslušný management dopravního podniku zařizoval, aby se předražovaly veřejné zakázky tímto dopravcem vypisované.

„Odkloněné“ peníze pak měly mimo jiné končit i v Peltově fotbalovém klubu. Jde například o předraženou rekonstrukci tramvajové trati v Rumunské ulici v Liberci, z níž pachatelé odčerpali 3,6 milionu korun do jabloneckého fotbalu. I to vyplývá z rozsáhlého trestního spisu, který má MF DNES k dispozici.

Sám Vařil ale celou vyšetřovací verzi policie zpochybňuje. „Někdo vymyslel něco, co neexistuje. To se blbě vyvrací. Jako když vás holka obviní, že jste ji před dvěma lety osahával. Jak dokážete, že to tak není? Představa milionů z DPMLJ je absurdní,“ reagoval nedávno Jiří Vařil.

Naklonil si antimonopolní úřad

A tady se zastavme. Veřejné zakázky hlídá a prověřuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jemuž by nic podivného nemělo uniknout. Jiří Vařil si však dokázal naklonit také někdejšího šéfa antimonopolního úřadu Petra Rafaje. Člověka, jehož úřad některé sporné zakázky BusLine posuzoval a v několika případech právě rozhodování úřadu, který zodpovídá za regulérnost veřejných zakázek, dopravní firmě výrazně nahrálo.

A zajistilo stamiliony. Například, když ÚOHS posvětil spornou zakázku za tři čtvrtě miliardy, kterou podepsalo bývalé vedení České Lípě v den voleb. Rafaj byl podle zjištění MF DNES hostem Vařilem placeného a Peltou organizovaného výletu na fotbalový zápas v Amsterdamu. Rafaj loni svou účast MF DNES potvrdil, později, i kvůli jiným kauzám a tlaku prezidenta, z čela úřadu odstoupil.

To vše běželo až do roku 2018, kdy do budovy libereckého dopravního podniku vtrhlo komando Národní centrály proti organizovanému zločinu a zatklo několik zdejších manažerů. Přišli si i pro Jiřího Vařila. Ten je dnes stíhaný v kauze stamilionového tunelování libereckého dopravního podniku. Policie ho viní z trestných činů sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, poškození finančních zájmů EU a porušení povinnosti při správě cizího majetku, podplácení, přijetí úplatku, legalizace výnosů z trestné činnosti. Případ je stále „živý“ a nebyl ukončen.

Kauza předražené nafty

Stopa k Jiřímu Vařilovi vede i v kauze předražené nafty, kterou dodávala krajské firmy Silnice LK firma Movi oil. I ta má sídlo v daňových rájích v Karibiku a řídil jí Tomáš Blažek, Vařilův švagr. Movi oil sice zdánlivě dodával naftu levněji, reálně se ale vždy dala sehnat u distributorů za méně peněz. Mluví se o škodě 50 milionů korun, kterou krajská akciovka utrpěla za osm let trvání vztahu.

Paradoxní je, že na předraženou naftu upozornila MF DNES už v roce 2012. Její nevýhodnost tehdy kritizovali sami Starostové pro Liberecký kraj, kteří se zavázali, že hospodaření firmy prověří. Ve firmě měli v dozorčí radě své lidi. Trvalo to ale celých osm let.

„Pokud se v posledním roce vedení Libereckého kraje tváří, že ‚bojuje s Vařilovou mafií v dopravě‘, tak jen sklízí plody své někdejší letité činnosti, kdy za svého souhlasu nechalo vliv Jiřího Vařila sílit. Ten jim pak přerostl přes hlavu,“ soudí dnes Jaroslav Tauchman, liberecký investigativní novinář.

Liberecký dopravní podnik má dnes nové vedení, nové mají i zmíněné Silnice LK. Liberecký kraj si pak založil vlastní dopravní podnik, aby, podle svých slov, nebyl již vydíratelný. Hejtman Martin Půta (SLK) nedávno označil Vařila za dopravní mafii. „Za jeho největší lobbistický úspěch považuji Jabloneckou výzvu, kdy donutil vládu Bohuslava Sobotky navýšit náklady na autobusovou dopravu a pak donutil kraje, aby to celé zaplatily,“ vzpomínal nedávno hejtman.

Sám Vařil dnes s médii již nekomunikuje. Loni, v jediném rozhovoru pro MF DNES, který kdy médiím poskytl, se snažil svoji úlohu bagatelizovat.

„Já jsem extrovertní člověk. Když bojuju za klienta, jdu do toho naplno. Používám výrazy typu ‚Vy nám musíte‘ nebo ‚Vy nám nesmíte‘. Asi nevhodným způsobem směšuju klienta a sebe, což je ale u advokátů a daňových poradců běžné a žádoucí. Taky byste nechtěl mít advokáta, který za vás nebojuje srdcem. Radím, myslím, kvalitně a jsem celý život úspěšný. Když klient mým radám naslouchá, pak tedy snad mám vliv. Ale určitě to neznamená ovládání, neboť na konci je svobodné rozhodnutí klienta,“ líčil Vařil svou úlohu v kauze BusLine.

Kauza „střelby na auto“, o níž byla řeč v úvodu, je policií už uzavřená. Na stole ji má státní zástupce, který do konce dubna rozhodne, jestli Vařila obžaluje a nebo věc vrátí policii k dopracování. Právě Vařilovo stíhání v úplatkářské kauze ale podle zdrojů MF DNES stojí za jeho zbrklou střelbou po autě. To ostatně připouští i sám Vařil.

„Policejní sledování od roku 2014 bylo utajené, ale jezdila za mnou cizí auta, nějací lidé mě fotili, viděl jsem cizí lidi okolo mého domu. Charakter toho sledování měl podobu stalkingu. Neustále mi někdo říkal, ‚něco se na tebe chystá‘, neustále mi někdo přes někoho jiného nosil varovné vzkazy, ať už v dobrém nebo ve zlém. Začal jsem mít psychické problémy, slyšel jsem i trávu růst. Chyba byla, že jsem to neřešil. Vyústilo to v naprosté lidské selhání,“ kaje se dnes Jiří Vařil.

Bude to stačit před soudem, pokud tam kauza doputuje? Vařil věří, že ano. S rodinou, po které střílel, se prý sešel, omluvil se a finančně ji odškodnil.